Pochod přírodním parkem Sovinecko
TRASY POCHODU
TRASA A - 30 KM
Vyrazíte od křižovatky po silnici směr Paseka – Sanatorium. U penzionu „Na Vyhlídce“ odbočíte vlevo, kde po 100 m odbočíte doprava směrem k lesu – zde začíná vlastní značení z červených fáborků. Cesta vás povede 2 km lesem až k silnici, kde se dáte vpravo, až dojdete do Karlova. U kostela vás čeká KONTROLA č. 1 (do 12.00 hod).
Odtud pokračujete po červené turistické značce, která vede pastvinami. Půjdete přes Sovinec, kde vás na autobusové zastávce čeká KONTROLA č. 2
Vy se vrátíte kousek zpět k rozcestí (u domu s velkým nepořádkem), kde se napojíte na červenou trasu, která vás dovede ke KONTROLE č. 3 ve Valšovském Žlebu (do 14.00 hod).
Pozor- zde se k vám připojuje trasa B a odděluje trasa C. Nadále půjdete po červené značce až do Rešova. KONTROLA č. 4 je u hospody (do 15.00 hod).
Odtud půjdete po červených fáborkách až do údolí Rešovských vodopadů. U mostu se napojíte na zelenou značku a půjdete po proudu potoka přes vodopády až k rozcestí před „Fialovým mlýnem“. Zde se napojíte na žlutou značku a začnete stoupat do kopce. Dojdete na Rudu a ke KONTROLE č. 5, která je na Křížovém vrchu (do 16.30 hod).
Tady už máte všechny vrcholy za sebou a čeká vás jen závěrečný skluz do cíle. Z Křížového vrchu půjdete nazpět do Rudy a odtud po silnici. Po 1,5km začínají červené fáborky ukazovat cestu až do cíle v zámeckém parku v Dlouhé Loučce, kde vaše putování končí (do 18.00hod).
TRASA B - 25 KM
Vyrazíte od křižovatky po silnici směr Valšovský Žleb. Projdete kolem benzinky a asi po 200m narazíte vpravo na vlastní značení z červených fáborků, které vás povede po lesní cestě. Nejprve dojdete na rozcestí u velkého kaštanu, kde odbočíte vlevo. Fáborky vás dovedou k lesní křižovatce, kterou přejdete rovně. Cestou nad rybníkem dojdete až k silnici, kde se vydáte vpravo.
Pozor – vlevo směřuje trasa C! Po 50m vás čeká KONTROLA č. 3. Zde se napojíte na trasu A.
TRASA C - 15 KM
První část trasy je stejná jako trasa A. Jdete přes KONTROLU č. 1, č. 2 až ke KONTROLE č. 3 ve Valšovském Žlebu. Odtud půjdete po silnici vlevo až k mostu soutoku Oslavy a Huntavy. Zde se napojíte na modrou značku. Projdete podél lesa, lesní školky a šesti domečků. Za domečky se ponoříte do lesa. Projdete na jeho konec a zde narazíte na červené fáborky. Ty vás přivedou až do cíle v zámeckém parku v Dlouhé Loučce, kde vaše putování končí (do 18.00 hod).
TRASA D - 10 KM
Od startu v zámeckém parku se vydáte po značené trase na křižovatku silnic směr: Rýmařov, Šternberk, Uničov a Tvrdkov.
Vyrazíte od křižovatky po silnici směr Valšovský Žleb. Projdete kolem benzinky a asi po 200m narazíte vpravo na vlastní značení z červených fáborků, které vás povedou po lesní cestě na rozcestí u velkého kaštanu, kde odbočíte vlevo a budete pokračovat dál až k lesní křižovatce. Zde odbočíte vpravo a napojíte se na zelenou turistickou značku, která vás povede lesem asi 3 km.
Po východu z lesa už uvidíte hrad Sovinec a vy se vydáte po silnici až k němu. Na autobusové zastávce je KONTROLA a tady dostanete razítko. Potom se vrátíte kousek zpět k rozcestí (u domu s velkým nepořádkem), kde se napojíte na červenou trasu, která vás dovede k další KONTROLE ve Valšovském Žlebu (do 14.00hod)
Odtud půjdete po silnici vlevo. Kousek za kontrolou se kříží s trasou B – neodbočovat! Půjdete až k mostu soutoku Oslavy a Huntavy. Zde se napojíte na modrou značku. Projdete podél lesa, lesní školky a šesti domečků. Za domečky se ponoříte do lesa. Projdete až na jeho konec a narazíte na vlastní značení z červených fáborků. Ty vás přivedou do cíle v zámeckém parku v Dlouhé Loučce, kde vaše putování končí.
Popisy míst
Karlov u Paseky
Karlov u Paseky je malá vesnička, dnes spíše rekreační chatová oblast, která se nachází v kopcovité krajině v nadmořské výšce 600 m.n.m. Leží přesně na hranici Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Z luk nad vesnicí je překrásný rozhled na oblast Hrubého Jeseníku, Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů na jedné straně a na straně druhé se rozprostírá širá rovina Hané.
Jeho předností je krásná a moderní civilizací málo zasažená krajina, téměř panenská příroda, velmi čisté ovzduší a spousta možností sportovního vyžití i relaxace. Jednou z hlavních atrakcí je nedávno zbudovaná jízdárna. Majitelé vlastní mnoho koní, kteří jsou určeni pro soutěže i pro rekreační ježdění. Z plemen např. Anglický plnokrevník, Arabský kůň, Český teplokrevník nebo Hucul.
Křížový vrch
Křížový vrch u obce Ruda na Rýmařovsku je známý pozoruhodnou křížovou cestou se 14 zastaveními, představenými uměleckými plastikami tvaru srdce na dříku, obsahujícími reliéfy pašijových scén. Křížová cesta byla vystavěna v roce 1760 na náklad královského rychtáře Jiřího Gröschelberga. Křížová cesta začíná u kostela Panny Marie Sněžné v Rudě a pokračuje na vrchol Křížového vrchu (589 m), kde je umístěno jako 12. zastavení sousoší Kalvárie. Samotná obec jak již název napovídá je bývalou hornickou osadou. V nedalekých dolech se těžilo především železo. Každoroční poutě se konají první neděli v srpnu – u příležitosti svátku Posvěcení římské baziliky Panny Marie Sněžné v r. 432 – (Santa Maria Maggiore).
Křížový vrch je místem doslova magickým. Každý návštěvník, který sem vystoupá musí být uchvácen jeho kouzlem. A není to jen překrásným kruhovým rozhledem nabízejícím pohled na hory i roviny. Toto místo je doslova nabito pozitivní energií. Jeho výběr pro umístění křížové cesty nebyl ze strany našich předků jistě náhodný. Za zmínku jistě stojí i to, že v případě dobrého počasí je viditelná kaple vystavěná na sv. Hostýně.
Rešovské vodopády
Rešovské vodopády jsou tvořeny četnými vodními kaskádami říčky Huntavy v malebné kaňonovité soutězce. Řeka v soutězce tvoří několik vodopádů, z nichž nejvyšší 7,5m vysoký, je zároveň nejvyšším vodopádem Nízkého Jeseníku. Celá oblast je vyhlášena jako Národní přírodní památka a to především díky unikátnímu ekosystému. Jedná se o pozůstatky původního jedlo-bukového lesa a mechových společenství stinných skal.
Za zmínku stojí i bývalý hrádek, který byl vystavěn na soutoku Huntavy a Tvrdkovského potoka, oproti nejvyšší skalní stěně v soutěsce nazývané Soví skála, nebo Čertova stěna. Jednalo se o bezejmenný strážní hrad sloužící k ochraně blízkých rudných dolů.
Dlouhá Loučka
Obec se nachází v severním výběžku rovinaté Hané na křižovatce cest mezi městy Šternberk, Rýmařov a Uničov. Bezprostředně za obcí se však přírodní terén stává členitějším a zvedá se do strmých úbočí Nízkého Jeseníku.
První doložená písemná zmínka o obci pochází již z počátku 13. století. V průběhu staletí byla obec v majetku významných šlechtických rodů, po dvě století patřila také řádu německých rytířů. Dokladem bohaté historie obce je původně gotický kostel sv. Bartoloměje a dále pak budova barokního zámku z roku 1709,vystavěná na místě středověké tvrze, zámek bohužel v roce 1985 vyhořel. Součástí zámeckého areálu je také krajinářský park s cennými dřevinami. Péče o zeleň a zdravé životní prostředí patří v Dlouhé Loučce k prioritám.
Příznivci motokrosového sportu jistě dobře znají Loučskou kotlinu - dějiště seriálu mistrovství ČR.
Místní části Křivá a Plinkout spolu s Valšovským dolem a nedalekým Přírodním parkem Sovinecko patří díky krásné okolní přírodě a dalekým výhledům mezi oblíbená východiska turistických i cyklistických tras.
Hrad Sovinec
Hrad a stejnojmenná obec Sovinec leží v Nízkém Jeseníku, nedaleko hranic Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Jsou zasazeny do velmi krásné přírody. Z věže hradu a nejvyššího nádvoří je překrásný výhled do okolí.
Samotný hrad pochází z období počátku 14. století, kdy jej postavili bratři Pavel a Vok, patřící k rodu pánů z Loučky, ti vlastnili nedaleký a dnes již zaniklý hrádek Mutkov. Panství Sovinec bylo v držení různých šlechtických rodů až do pobělohorských událostí, kdy se stávají majetkem řádu německých rytířů, kteří je vlastní až do příchodu nacistů. Nacisté z hradu vytvořili internační tábor pro francouzské důstojníky. V průběhu osvobozovacích bojů byl hrad podpálen Rudou armádou a zcela vyhořel. V dnešní době je postupně opravován a stává se oblíbeným výletním místem. Jsou zde pořádány jarmarky, akce pro děti, srazy přátel vojenské historie aj.